Dálkové neboli nordické bruslení – tipy a triky od švédského průvodce

Slyšeli jste někdy o nordickém bruslení? Jedná se o specifický druh bruslení na dlouhých nožích, které se přicvakávají na běžkařské boty. Nordické bruslení je populární zejména ve Skandinávii a v Nizozemsku. Tam se bruslí na zamrzlých jezerech, vodních kanálech a také na moři. V posledních letech se dálkové bruslení dostalo i do Česka a každý rok si nachází nové a nové příznivce. V tomto článku vám nordické bruslení představí Čech Jarda Zaoral, který žije dlouhodobě ve Švédsku a v okolí Stockholmu provádí turisty z celého světa v tamním nekonečném ledovém království.

Jaký je rozdíl mezi klasickým bruslením a nordickým? 

Na rozdíl od klasických hokejových nebo krasobruslařských bruslí, jejichž účel je krátký a intenzivní výkon na perfektním ledu na stadionu, nordické brusle jsou uzpůsobeny pro dlouhé výlety v přírodě. Oproti klasickým bruslím jsou nordické mnohem pohodlnější, protože můžete využít klasické běžkařské boty nebo speciální bruslařské. Ty pak jednoduše připnete k vázání na vašich nordických bruslích a můžete se prohánět po nekonečných zamrzlých jezerech a mořích. Kromě pohodlí mají nordické brusle další výhody –  jsou rychlejší a také stabilnější. Díky nim zvládnete překonat i různé přirozené překážky na ledu. 

Proč se pustit do nordického bruslení? 

Dálkové bruslení je skvělý outdoorový sport, při kterém spojíte fyzickou námahu a zároveň můžete objevit nové nádherné scenérie. Na rozsáhlých ledových plochách můžete během jednoho dne ujet i přes sto kilometrů a během výletu můžete sledovat, jak zima dokáže kouzlit. Koukněte na několik fotek pro inspiraci! 

Bezpečnost na prvním místě 

Než se ale do nordického bruslení pustíte, je velmi důležité obstarat si nejen nordické brusle a boty, ale také bezpečnostní vybavení. Zamrzlé ledové plochy mohou být velmi ošemetné a musíte proto vědět, kam je bezpečné se vydat. Naštěstí má Švédsko s nordickým bruslením mnohaleté zkušenosti, a tak stanovilo několik obecných bezpečnostních pravidel, kterými se dnes řídí komunita dálkových bruslařů po celém světě. Začneme u vybavení. Na led by člověk neměl vstoupit bez tohoto kompletního bruslařského vybavení:

•    Nordické brusle a boty – bez nich by se vám bruslilo těžko
•    Bruslařské hůlky – důležitý nástroj pro kontrolu kvality a tloušťky ledu, jsou užitečné i v případě, kdy musíte jet proti silnému větru nebo když je led nekvalitní
•    Hroty na led kolem krku – nezbytný nástroj, který vás dostane z vody v případě, že se propadnete tenkým ledem
•    Píšťalka – pomůže vám přivolat pomoc, pokud máte potíže
•    Záchranné lano – umožní vašim přátelům, aby vám pomohli dostat se z vody
•    Batoh s extra oblečením ve voděodolných taškách – díky vzduchu uvnitř funguje také perfektně jako plovák, záchranná vesta

Do neznámých ledových podmínek by se bez výše zmíněného vybavení nikdy žádný Švéd nevydal a tak by to mělo být i u nás. 

Kromě samotného vybavení je velice vhodné mít s sebou alespoň jednoho, ideálně dva parťáky na bruslení. Kdybyste se na ledu probořili, určitě chcete mít nablízku někoho, kdo vám pomůže zpátky na souš a kdo vám pomůže s převlečením do suchého oblečení a s návratem do civilizace. 

Jaké to je propadnout se ledem?

Abych mohl „průvodcovat“ na ledě, musel jsem projít kurzem, v jehož rámci byl i trénink propadu na tenkém ledu. Jaké to bylo? To můžete zhodnotit ve videu. Za mne jen krátký komentář: Je to podobné jako skočit do ledové vody po sauně, akorát bez předchozí sauny. Fakt to není tak hrozné. Poté co se dostanete na souš, převlečete se a můžete jet dál. Jinak to může to znít bláznivě, ale od té doby, co jsem začal bruslit v oblasti Stockholmu, což je deset let zpátky, jsem se ještě nikdy ledem nepropadl. Opatrnost je vždycky na prvním místě. Z vybavení jsem nejvděčnější za bruslařské hůlky, které mi pomáhají zhodnotit tloušťku a kvalitu ledu. Každopádně jsem připraven, kdybych se někdy v budoucnu měl i propadnout. 

Pozor na změnu kvality ledu a na překážky

Abyste se vyhnuli propadnutí na ledu, je důležité nasbírat zkušenosti. Bez nich byste se na led neměli vydávat bez průvodce. Jaké nástrahy vás můžou čekat? Nejprve se podívejme na kvalitu ledu. Švédové pro různé druhy ledu používají různé názvy. Ty u nás v češtině nemáme, a tak jsem si dovolil je volně přeložit. 

•    Černý led (ve švédštině kärnis) – tento led vzniká během chladných a jasných nocí na vodní hladině a považuje se za nejlepší led na bruslení. Když máte štěstí a jste na průzračném jezeru, můžete vidět až na dno. Při takto kvalitním ledu stačí na bruslení obvykle tloušťka 4 cm a led by vás měl udržet. Na tak tenký led byste se ale nikdy neměli vydávat bez kompletního bezpečnostního vybavení. Černý led vydává také nádherné zvuky, takže jeho tloušťku můžete vyhodnotit také poslechem. Hlubší tón znamená pevnější led. Jedinou nevýhodou černého ledu je, že rychleji taje na jaře, protože neodráží svit slunce. 
•    Sněhový led (ve švédštině stöpis) – tento led vzniká, když je na ledové vrstvě sníh, který se během stöpningu (švédské slovo pro proces, kdy sníh na povrchu ledu taje a mění se v rozbředlý sníh, následně zamrzá a vzniká z něj opět led) mění v led. Tento led má bílou barvu kvůli mnoha malým bublinkám ve své struktuře. Výhodou tohoto ledu je, že za teplých dní taje pomaleji díky své bílé barvě, která odráží sluneční svit. Nevýhodou je, že při teplejším počasí rychle měkne, a tak se na něm hůře bruslí. Tento led také praská snadněji než černý led. Ani tloušťka 8 cm nezaručuje stoprocentní pevnost.
•    Slaný led (ve švédštině saltis) – slaný led má podobné vlastnosti jako sněhový led. Černý led na moři kvůli krystalům soli téměř nikdy neuvidíte. Slaná voda zamrzá při nižších teplotách (-0,5 °C u Baltského moře a -1,8 °C u Severního moře) a také rychleji taje. 
•    Dvojitý led (ve švédštině överis) – tento led vzniká, když je na povrchu ledu voda, například z důvodu deště, a ta následně zamrzne. To vytvoří dvojitou ledovou vrstvu s vodou uprostřed. Tento druh ledu není nebezpečný z důvodu rizika propadnutí do ledové vody, ale může způsobit nepříjemná zranění. Když totiž rychle přejedete z klasického ledu na dvojitý led, letíte okamžitě na zem. Vaše brusle se náhle zastaví a vy spadnete dopředu, což často vede ke zranění kolen a hlavy. Pokud hrozí nebezpečí dvojitého ledu, je důležité dbát zvýšené opatrnosti a jet pomalu.
•    Jarní led (ve švédštině våris) – to je ten nejošidnější led. Jarní led je obvykle perfektní na bruslení během časných ranních hodin za předpokladu, že v noci bylo pod nulou. Kvalita ledu se ale dramaticky zhoršuje kvůli silným slunečním paprskům během dne. Slunce dokáže proměnit strukturu ledu a ta se může rozbít na malé sloupky, které neudrží bruslaře a můžete se propadnout, i když má led až 20 cm.

Kromě kvality ledu je důležité znát místa, kde led může být tenčí, a tím pádem nebezpečnější. I když je velká zima, neznamená to, že je led všude bezpečný. Níže se můžete podívat na seznam míst, kde se vyplatí dbát zvýšené opatrnosti:

•    Mělká voda – když je pod vodní hladinou najednou mělká voda, může to znamenat, že tam voda protéká rychleji než jinde. Ta může způsobit slabší led nebo dokonce díry.
•    Větrná díra – vzniká, když po první chladné noci vznikne nová vrstva ledu, ale vítr její část zničí. Na tomto místě vznikne led znovu o den nebo i později, a tak je zde led tenčí.
•    Přítok – když voda přitéká do jezera/moře, způsobí slabší led kvůli proudění.
•    Úžina – v úžinách proudí voda rychleji, a tak zde hrozí, že led bude tenčí.
•    Odtok – totéž se děje, když voda opouští jezero – v okolí může být slabší led.
•    Trhlina – trhliny vznikají, když se led zmenšuje a roztahuje při měnících se teplotách. Není žádným překvapením, že kolem trhlin může být led slabší. Potřebujete-li se dostat na druhou stranu trhliny, jeďte nejprve podél ní, abyste našli nejlepší místo, kde ji překonat.
•    Rákosí – tam za vodou v rákosí čeká na rozdíl od léta nebezpečí. Voda okolo rákosí často nestíhá zamrzat tak efektivně jako v otevřeném prostoru, a tak zde hrozí nebezpečí propadu. 
•    Most – led pod mosty je často slabší než jinde.
•    Molo – mola obvykle absorbují více tepla ze slunce, a tak led kolem nich led často slábne rychleji.

Kam za nordickým bruslením u nás a v zahraničí?

V Česku bohužel nemáme tolik vodních ploch, kolik nabízí sever Evropy. I tak ale u nás najdeme mnoho zajímavých lokací pro dálkové bruslení. Mezi nejoblíbenější patří Lipno, kde si dokonce nordické brusle můžete vypůjčit. Dalším populárním místem je Máchovo jezero. Zajímá-li vás nordické bruslení více, určitě sledujte skupinu českých nordickobruslařských nadšenců na Facebooku. Pravidelně přináší novinky z českých rybníků, jezer a přehrad.
 
Jinak je pro nordické bruslení v Evropě nejvhodnější okolí Stockholmu. Ptáte se, proč zrovna tam? Je to díky stovkám jezer a největšímu souostroví na světě (přes 20 000 ostrovů) v blízkém okolí hlavního města Švédska. Je tam nespočet vodních ploch, které zamrzají v průběhu celé zimy různě podle hloubky a velikosti. Díky tomu je v okolí Stockholmu prakticky celou zimu nějaký vhodný led pro nordické bruslení.

Další výhodou Stockholmu je, že zimy jsou zde překvapivě mírné ve srovnání s jinými místy takto daleko na severu, například v Severní Americe. Golfský proud dělá svou práci, takže teploty v zimě obvykle kolísají kolem 0. To možná nezní ideálně, ale ve skutečnosti to tak je! Střídají se většinou teplá a chladná období, a tak se dlouho neudrží sníh. Proto ve Stockholmu panují každou zimu ty nejlepší podmínky pro bruslení. Vše výše zmíněné přináší možnost bruslit v podstatě kdykoliv od začátku sezóny (obvykle listopad nebo prosinec) až do roztání ledů (nejčastěji někdy v dubnu).

Kdyby vás bruslení na nekonečných mořích a jezerech ve Švédsku zajímalo, kontaktujte Jardu pro více informací.